Bez Michaela jsme už tolik dní

Recenze THIS IS IT

4. listopadu 2009 v 21:50 | Janet... Child ♥ |  Novinky ♠
Recenze THIS IS IT od obávaného filmového kritika Armonda Whitea, která vyšla 29.10. v New York Press:

Fanoušci budou filmem Michael Jackson´s This Is It nadšení. Ti, kdo Michaela Jacksona nenávidí, budou o snímku (podle očekávání) psát s pohrdáním. Ovšem Steven Spielberg, Martin Scorsese, Oliver Stone a další prvotřídní filmaři, kteří nepřivedli Jacksona na velká plátna během jeho nejslavnějších let, by měli ronit slzy nad ztracenými příležitostmi, které jsou díky This Is It zcela zřetelné.


This Is It vychází z improvizovaných video záznamů pořízených během Jacksonových zkoušek, které předcházely jeho plánovanému comebacku a světovému turné (plány, které zhatila jeho smrt 25.června 2009), a zachycuje Jacksona v jeho vrcholné vynalézavosti a tvořivosti. Jeho génius je tak divákům přiblížen a objasněn. Narozdíl od obrazu vykresleného bulvárním tiskem, vidíme Jacksona, jak přemýšlí, vynalézá, improvizuje a především - podává mistrovský výkon. V padesáti letech byl Jackson stále fenoménem, zázračným dítětem, obdařeným mnohostranným talentem. Spolu se svými spolupracovníky ("Tito tanečníci jsou prodlouženou rukou Michaela," říká režisér Kenny Ortega) je velmi nápaditý a plný inspirace. Ukazuje a obhajuje fakt, že je skutečnou legendou, kterou zná celý svět.

Některá čísla - zejména téměř bez doprovodu zazpívaná "Billie Jean" a "The Way You Make Me Feel" ve strhujícím novém aranžmá - se okamžitě zařadila mezi největší hudební výkony, které jsme mohli kdy shlédnout na velkém filmovém plátně. To je příležitost, kterou promarnili režiséři jako Scorsese, Stone a - zejména - Spielberg, kteří zradili Jacksona tím, že s ním zpřetrhali pouta po honu na čarodějnice a po nespravedlivých nařčeních z rasistické bigotnosti, které se objevily po uvedení písně "They Don´t Care About Us". To, že Spielberg nepřivedl Jacksona k celovečernímu hudebnímu filmu (muzikálu, který se mohl jmenovat třeba Petr Pan nebo Earth Song či Childhood) , ochudilo svět o dílo, které se mohlo rovnat mistrovským dílům s Lisou Minnelli.

Ortegova práce kolážisty v This Is It ukazuje, že věnoval stejnou pozornost a péči tanci i velkolepé show, která tak odlišuje jeho původní Muzikál ze střední od špatných pokračování. Míchá detaily ze zákulisí s připravovanými projekty na scéně tak, že Jacksonova vize zůstává svůdnou vyhlídkou na stav věcí budoucích. Umělecká hodnota filmu This Is It, který v sobě má okouzlující představení i postmoderní dekonstruktivismus, dosahuje stejné výše jako dílo Jonathana Demmea Stop Making Sense. (Nedávno vyšla remaster verze na BlueRay DVD a jde o poučnou paralelu k dílu Kennyho Ortegy.) Ortega do filmu zařazuje filmové nahrávky určené pro světové turné - hudební mini-videa, která připomínají Jacksonovy vrcholné úspěchy na tomto poli.

Onen aspekt ´co by bylo, kdyby" v sobě nese jeden bolestný prvek. Připomíná posmrtnou baletní pasáž filmu The Red Shoes (1948), kdy prázdné baletní střevíčky tančí pečlivě nazkoušené kroky zemřelé umělkyně. Ale přesto This Is It je příliš vitální a plné energie, než aby vyvolávalo pocity smutku. Sledujeme skutečného virtuóza uprostřed jeho tvůrčí práce. Je to pop plus oslnivé ztvárnění zkoušek hudebních kousků, které patří k tomu nejúžasnějšímu, co v naší době vůbec vzniklo - ať už jde o fantastické provedení "Black or White" (písně, se kterou se mnozí Američané dodnes nemohou smířit), kdy vidíme, jak Jackson laskavě povzbuzuje stydlivou bílou kytaristku, či skvostný "Jam" - nejsilnější rockovou píseň všech dob, která je převedena do funkové podoby. (Jacksonova nedůsledně, i když zaníceně, provedená směs písniček z dob Jackson 5, ukazuje, že již překonal nostalgii fanoušků.)

Jacksonovo koncertní provedení písně Smooth Criminal zahajuje nový filmový úvod, kdy Jackson vstupuje mezi mýty Hollywoodu, komunikuje s Ritou Hayworthovou ve filmu Gilda, stejně jako s Bogartem, Robinsonem, Glorií Grahamovou a celou paletou nesmrtelných hvězd amerického filmového plátna. Tato nádherná sekvence jednak svědčí o Jacksonově výstřednosti, a jednak je důkazem toho, že Jacksonova sláva se plně vyrovná té jejich, a svým talentem je Jackson předčí. Tak jako Richard Pryor musel natočit svůj vlastní hudební film, aby ukázal své bohaté umění, které Hollywood ignoroval, tak i klip Smooth Criminal dává letmý pohled na nového Freda Astaira, kterého měl Hollywood dávno sevřít v náručí.

Jen se podívejte na Jacksonovu improvizaci v "I Can´t Stop Loving You": hudba prochází jeho tělem, inspiruje poezii jeho těla a Jackson sbírá noty ze vzduchu, jako kdyby otrhával borůvkový keřík. Je jakýmsi druhem mandarína moderní hudby, jehož umění (které předváděl na křižovatce, kde se střetávala jeho genialita s nespravedlností) se teprve učíme chápat. Tak tomu zcela jistě je.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama